PRVNÍ VÝPRAVA
Ubytování nevypadalo špatně, pár stavitelských elfů rychle stavělo. Bojovníci zatím posedávali kolem a popíjeli, s nimi i já a Sowilla. Brzy se vydáme na svou cestu do města. Se Sowillou jsme se už domluvily na spaní pod jedním stanem a společném zkoumáním okolí. A už vyrážíme...
x x X x x
Po několikahodinové, úmorné cestě, při které jsem si sedřela veškerou kůži na chodidlech, jsme dorazili na mýtinu kousek za městem. Zhruba za hodinu měla akce začít, proto jsem si sedla do trávy a schladila o ni i zubožené nohy. Sowilla se znuděně posadila vedle. Působila také dost unaveně. "Co bys dala za jelena, že?" Tahle možnost si rýpnout byla neodolatelná. Sowilla mě dost zklamala, když jen s úsměvem přikývla.
x x X x x
Po této přestávce jsme znovu vyrazili a odměněni cennými informacemi o základně se navrátili do tábora. Už tehdy jsem myslela, že se zítra nezvednu. Po velmi ohavné večeři tvořené neurčitou, nahnědlou, masu podobnou hmotou jsme se se Sowilla vrátily do našeho stanu. Sowilla se mi svěřila, že propašovala litr zakázaného alkoholu. Později se vypravila za ostatními elfy zůčastnit se primitivních společenských her ( převážně házení po sobě měchem na vodu a uhýbání před ním. Já raději trávím volný čas psaním těchto řádek, kterými se v podstatě loučím. Zítra, až se v půli cesty někde svalím únavou, nejspíš mě už konečně nechají zemřít, nebo ještě hůř - pomohou mi vstát, což by mi vzalo mou démoní hrdost a odtrhlo od práva psát tento deník, a co víc - poskvrnilo by to mou temnou nevinnost.
Nigris Innocentia