Jdi na obsah Jdi na menu
 


Slavné dobývání kabinetu

30. 6. 2014

Seděl ve svém kabinetě a hleděl z okna na pěšinu před školní budovou. Čekal na toho psychopata už skoro půl hodiny, přemýšlel, jestli nemá vrazit k němu do třídy. Nakonec ten nápad zavrhl - kdo ví, co by jeho leknutí vyhodilo do povětří. Konečně se ven vyhrnuli žáci VIII.B, což byla jeho třída. Dobrá, takže výbuch za dvanáct...

jedenáct...

deset...

devět...

osm...

sedm...

šest...

pět...

čtyři...

tři...

dva...

jedna...

BUM! Zatraceně! Ano, ředitel Alexandr Veliký čekal výbuch, ale nečekal, že se ozve dva metry od něj. Leknutím sebou trhl, až se pod ním rozpadla už tak dost chatrná židle. "Maxi!" Vyjekl na kostavu v bílé, jež se tyčila ve zbytku dveří. "Anooooo?" Protáhl chemikář a vztoupil do dveří. "Nemůžeš zaklepat, jako normální člověk?!"

"Však jo!"

"Zaklepat na dveře není to samé co zničit dveře!"

Maxmilian Dumbum se ušklíbl. Jak jen miloval průšvihy u ředitele... "Říkals, že se mnou potřebuješ mluvit. O co jde?" Alexandr se sesbíral ze země, upravil si pomačkaný oblek a ukázal na nejnovější Dumbumův výtvor: "Kvůli tomuhle." Dumbum chvilku nechápavě zíral na jeho prst, pak na zbytky dveří a pak na kolegu vyvalil oko. "Ty jsi věštec??" Vyjekl užasle.

"Co? Ne! Myslím všeobecně... Ty tvoje maléry... Mám tě za to vyhodit, jakmile najdu náhradu."

"Cože?" Vykřikl lehce zoufale Dumbum. "Vždyť se chovám přímo vzorně!"
Skutečně?" Protáhl Veliký a sebral ze stolu několikastranový spis.

"Prohřešky Maxmiliana Dumbuma," četl.

"Provádění nebezpečných pokusů za přítomnosti žáků..."
"Rozbila se interaktivka!"

"Zastrašování žáků..."
"Aneb vysvětlování žákům následky styku s nebezpečnými látkami..."

"Vulgarita v hodinách..."

"Nevím jestli sis toho někdy všim, ale do Velkého Svalu Hýžďového se nadává blbě!"

"Rozleptání podlahy..."

"To byl omyl!"

"... a odpadkového koše..."

"ten už byl starej, jen jsem mu ukončil trápení!"

"nabádání žáků k vandalismu..."

"Tak prvně se ti nelíbí, že něco DÁM do koše, a pak že něco NEDÁM do koše?!"

"Pozdní příchody do hodin..."

"A kdo přichází na čas?!"

"Zdemolování telefoní budky..."

"Ehm... Další omyl?"¨

"Vulgární označování kolegů a kolegyň..."

"Neříkej, že ti ten dědek nikdy nepřipoměl krtka!"

"Zvláště polegyně megery - teda Mgr. Moniky Dvacáté..."

"Ha! Megera! Tos vystih!"

"Krádeže nádobí ze školní jídelny..."

"Pro ty hrnky to bylo vysvobození!"

"Kreslení karikatur kolegů..."

"To kreslila Horáčková, já jí jen pomoh!"

"Matení žáků nesmyslnými tvrzeními..."

"Vždyť je blbost, aby indiáni žili v Americe!"

"Chceš snad říct, proč to tak je?"
"Proboha, ne! Smiluj se, mocný dějepisáři!"

"Psaní sprostých básniček na dveře od záchodů..."

"Bráníš mi v uměleckém rozletu..." Brblal neustále Max, okázale ignorovaný zamračeným dějepisářem,

"Poničení kachliček před laboratoří..."

"To rozdupala Megera Příšerná!"

"Vypouštění jedovatého hmyzu na chodbách..."

"Myslíš, že bych to těm chudáčkům udělal?! Nejsem zrůda!"

"Říká bývalý terorista... Odkdy jsi lidumil?"

"Tarantulomil," zamumlal Max. "Co kdyby ti chudáčci vyděli Megeru?"

"DUMBUME!"

Učitel sebou leknutím trhl, až mu spadla páska. Vzpoměl si na svůj druhý školní den - stál v téhle místnosti, Alex vedle něj a za stolem místo současného ředitele ten tehdejší. Byli tam kvůli svému úžasnému vynálezu - superúčinému lepidlu... Tehdejší fyzikářka chodila z dřevěným sedátkem na zadku po celý školní rok... Blaženě se uculil. Řediteli přeběhl mráz po zádech. Skutečně vypadal jako terorista, ve svém bílo - modrém ohořelém plášti, s pocuchanými černými vlasy po ramena, s šíleným úšklebkem a odhaleným pravým okem... Málokdo věděl, proč Dumbum skutečně nosí pásku přes oko, říkalo se, že si oko vypíchl vidličkou v kriminále, když sváděl zuřivý souboj s jogurtem. Pravda ale byla ta, že lidi pohled do jeho obou očí zároveň trochu děsil. Levé oko normální, tmavěhnědé, a pravé jasně, jedovatě zelené... V kombinaci s trochu zvětšenými špičáky a jeho obvyklým výrazem by to vyděsilo kohokoli. Alex odvrátil hlavu.

"Hele, když jsi ke mě tehdy přišel jako uprchlý vězeň, slíbil jsem, že ti pomůžu. Nehodlám tě vyrazit. Jenže pokud najdou někoho jiného, kdo by tě mohl zastoupit, nemůžu s tím nic dělat. Takže jako jediné řešení se nabízí postarat se, aby se nikdo takový nenašel. Chápeš?"

Max se zlomyslně ušklíbl.

"A dej si laskavě zpátky tu pásku."

"Jo, jasně."

Dumbum si uvázal pásku zpět na své místo a spěšně odešel. Postarej se, aby se nenašel nikdo, kdo tě nahradí. Tomu rozuměl velmi dobře. Věděl, že teď o prázdninách bude mít co dělat, a jeho hlava přetékala nápady - Od starého dobrého Superlepidla přes žhářství, připínáčky, velice silná projímadla, lehké jedy až po starý dobrý únos. Ano, o to se postará rád. Dopřál si další blažený úsměv. Konečně zase trocha akce.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pár informací...

(Raven de Night, 22. 7. 2014 15:20)

Předem říkám, že příští díl (Toreadorský svetr) vyjde hned prvního Září, už ho mám napsaný, spoždění bude pouze v případě technických závad. Možná v průběhu prázdnin napíšu jinou povídku, celkem se bez psaní nudím... Jinak moc prosím o komentáře tady i jinde :)

Re: Pár informací...

(Raven de Night, 27. 7. 2014 11:13)

Tak ještě jinak. Vypadá to, že na začátek školního roku vyjdou dvě povídky: 1.Září vyjde již zmíněný Toreadorský svetr, a první pondělí v Září ještě jeden díl (název neznámý)