Bez křidel
Když jednou,
za pár dlouhých let,
nalezneš inspiraci,
s křídly básníka
vyletíš do oblak
a uvidíš,
jak ta smutná zem,
se ti pod nohama ztrácí,
ty řekneš si,
že je to jenom sen.
A potom,
hrozně najednou,
ty padáš strašně rychle
a bez křídel,
pak dopadneš,
do země smutkem ztichlé.
Pak když dopadneš,
tak bez křídel
se cítíš jak pták v kleci
a i když víš,
že křídla nenajdeš,
znovu je hledáš přeci.
Jenže kde máš v tomto smutném světě inspiraci hledat?
Protože bez ní už se v tomhle světě šťastně žíti nedá...
Proto nezbývá,
než ptákem v kleci zavřeným se stát
a o křídlech a inspiraci,
si jen nechat smutně zdát...
Nadpis? Na co?
(Raven de Night, 10. 11. 2013 19:24)